Kalendář akcí
První ročník Prajzské řezbářské show se bude konat od 14. do 16. července na Hlučínském jezeře. Deset řezbářů z České republiky, Polska a Slovenska bude mít za úkol během tří dnů zhotovit sochy na zadaná témata. Tvořit budou před zraky publika převážně motorovou pilou.
„Vzhledem k tomu, že se naše řezbářská show bude konat u vody, určitě bude jednou z postav oblíbený vodník. Dále by měl vzniknout vodní lyžař a s ohledem na hudební akce, které na štěrkovně pořádáme, také kytarista. A počítáme i s motivy ze zvířecí říše,“ prozradil Petr Breitkopf, ředitel pořádajícího Sportovně rekreačního areálu Hlučín.
Návštěvníci akce pak hlasováním vyberou nejhezčí sochu. Některé z výtvorů ozdobí břehy Hlučínského jezera, ale protože bude akce i prodejní, mohou si vybrané sochy odvést zájemci třeba na zahrádku ke svému domku. Cenu si dohodnou na místě přímo s autorem díla.
Řezbáři budou pracovat ve čtvrtek a v pátek od 9 do 19 hodin, v sobotu bude akce končit vyhlášením nejhezčí sochy v 16 hodin. Po tři dny bude připraven doprovodný program. Ve čtvrtek večer zhruba od 21 hodin bude následovat projekce filmu o účasti českých, slovenských a polských řezbářů na náročném řezbářském plenéru v Kalifornii, v pátek večer budou na březích Hlučínského jezera vyhrávat k letnímu občerstvení s nezbytným pivem místní kapely.
Účast řezbářů:
Mezi řezbáři budou například otec a syn Lyskovi. Milan Lysek, vyučený zámečník, který pracuje jako mistr výroby v závodě na recyklaci a výrobu fólie, se k vyřezávání dostal přes svého syna, se kterým se kdysi zúčastnil řezbářského plenéru na hotelu Grůň. „Pak jsem se přihlásil na týdenní kurz vyřezávání. Mé první sochy byly džbán z Ondrášova pokladu, dřevěný houpací koníček pro vnučku a anděl. Tím začala moje velká záliba,“ vzpomíná Milan Lysek. V roce 2014 byl dokonce na řezbářském festivalu Woodfest ve Walesu a letos v zimě na největším setkání řezbářů na světě v městečku Ridgway v USA. Je autorem sochy medvěda, která zdobí mostecké nádraží.
Jeho synovi Filipovi Lyskovi je osmadvacet let a bydlí v Mece řezbářů, v Mostech u Jablunkova. Je vyučeným truhlářem a tesařem, takže dřevo je mu nejen koníčkem, ale také profesí. „Řezbařině se věnuji od roku 2009, kdy jsem se přihlásil na svou první řezbářskou soutěž, která se konala u nás v Mostech u Jablunkova. Dělal jsem tehdy kačera Donalda a měl jsem docela úspěch,“ vypráví Filip Lysek. Nejraději vyřezává krásné ženy, historické postavy, zvířata a nábytek.
Dalšího účastníka hlučínské řezbářské show Igora Kučeru přivedlo k řezbě rozhodnutí jeho rodičů, kteří si v Beskydech koupili dřevěnici. To mu bylo šest let. Spolu s kamarády začal nejprve vyřezávat nožíkem lodičky a zvířátka. „Velmi dobře si pamatuji, kdy jsem si uvědomil, že vyřezáváním se přede mnou otevírají obrovské možnosti. Vyrobil jsem tehdy dost děsivě vypadající tvář z jeřabiny a úplně mě fascinovalo, že jsem mohl své představy, které jsem do té doby jen kreslil na papír, převést do trojrozměrného prostoru. Bylo mi tenkrát asi deset let a tato řezba má dodnes svoje čestné místo na stěně v kuchyni,“ vzpomíná řezbář, který se v posledních čtyřech letech účastnil celé řady řezbářských sympozií a plenérů nejen v České republice.
Mezi zkušené řezbáře patří též učitel tělocviku a sportovec tělem i duší Čestmír Slíva. „Počátky mé umělecké tvorby ovlivnil učitel na základní škole Zdeněk Heiser, který mne inspiroval k tvorbě asambláží. Práce se dřevem mi byla vždy blízká. První rydla a dláta jsem dostal už v deseti letech. Na umělecké zpracování dřeva jsem se začal soustředit až při studiu na vysoké škole,“ vypráví Čestmír Slíva, který se aktivně účastní různých sympózií, ale také specializovaných řezbářských kurzů.
Téměř na domácí půdě bude v Hlučíně Petr Gerych, rodák z Ostravy, absolvent oboru výtvarné zpracování kovu a drahých kamenů na ostravské Střední odborné umělecké škole v Ostravě, Vyšší odborné škole umělecké ve Zlíně, kde se věnoval sochařině, a nakonec Fakulty umění Ostravské univerzity, kde byl na katedře sochařství studentem známého akademického sochaře Mariuse Kotrby. V současnosti vede ateliér socha – design – prostor na Střední odborné škole umělecké a gymnáziu v Ostravě – Zábřehu.
Polský reprezentant Władek Ligocki se také narodil v Beskydech, jen na polské straně. Je mu čtyřiapadesát let a v červenci oslaví narozeniny. Jeho největším životním koníčkem je vyřezávání a malování obrazů. „Rád se účastním řezbářských sympózií, protože se na nich setkávám s lidmi, kteří milují dřevo stejně jako já,“ prozrazuje polský řezbář.
Přijede také celá parte řezbářů ze Slovenska, třeba Martin Kalman z malé obce Polomky. Je to typ renesančního umělce, ale je také dobrým kuchařem, zpěvákem, farmářem, silákem, zastane i roli řidiče. Tvorba a práce se dřevem je pro něj drogou, specializuje se hlavně na exteriérové sochy. Další slovenský reprezentant Miroslav Trnovský pochází z Liptovského Mikuláše, kde našel zalíbení ve dřevě už jako malý chlapec. Vystudoval Školu uměleckých řemesel v Bratislavě. Věnuje se nejen řezbě, ale také restaurátorství. Restauroval například barokní oltáře, ovládá petryfikáci i polychrómii, pozlacovaní a patinovaní. „Vždy mě fascinovalo, že mohu vložit pomocí dláta do dřeva svoji vlastní myšlenku vyjádřenou v soše nebo v reliéfu,“ říká Miroslav Trnovský. K práci se dřevem inspiroval i svého syna Michala Trnovského z Ružomberku, absolventa Střední odborné školy dřevařské v Liptovském Hrádku, úspěšného účastníka sympózií v Oščadnici na Dedovke, v Podhajskej i v Babinej. A ze Slovenska, řezbářského ráje, je také Adam Bakoš, který žije v Lieskovanech v okrese Spišská Nová Ves. Letos společně s Mirem Trnovským vyhráli mistrovství světa v řezání soch z ledu a postavili na Hrebienku Ladový Dom.
Ivana Gračková
tisková mluvčí města Hlučín
736 281 733
