Vrch Landek leží nad soutokem řek Odry a Ostravice na severozápadním okraji Ostravy v katastru městských obvodů Petřkovice a Koblov.
Národní přírodní památka Landek otevřela roku 1976 přírodovědnou naučnou stezku s 9 zastávkami, charakteristikou geologickými poměry, výchozy uhelných slojí, lesními ekosystémy, florou i faunou.
Roku 1985 byla doplněna o 1. část naučné stezky hornické.
Tato lokalita je první lokalitou na Ostravsku, kde se začalo dobývat cílevědomým těžařským způsobem. Nejvýznamnějším dolem v celé historii dobývání byl důl Anselm. V areálu NPP Landek najdeme velkou koncentraci zajímavých památek. Byly zde nalezeny pozůstatky sídliště lovců mamutů se soškou Petřkovické Venuše vytvořené z krevele, stejně tak i důkazy o použití kamenného uhlí touto skupinou. Na vrcholu kopce byly nalezeny pozůstatky dřevěných palisád slovanského hradiště. Na povrch zde vystupují produktivní karbonské vrstvy a každý se může podívat, jak takové uhlí na Slunci vypadá. Po cestách vás povede naučná stezka a navrcholu kopce i nová dřevěná rozhledna.
Hornická naučná stezka
Projekt hornické stezky byl zpracován v roce 1985. Stezka částečně probíhá souběžně s přírodovědnou stezkou a do určité míry sleduje trasu zelené značené turistické cesty po hřebenu Landeku mezi Petřkovicemi a Koblovem. Hornická stezka vede podél skalních výchozů nejstarších uhlonosných vrstev karbonského pohoří s výchozy uhelných slojí na povrch a přibližuje se některým ze zmíněných ústí starých důlních děl.
Hornická stezka má celkem 3 etapy. První etapa má navíc tzv. severní a jižní větev. Jižní větev je vedena od zastávky MHD Pod Landekem, prochází po hlavní přístupové cestě podél skalního defilé výchozů nejstarších úhlonosných vrstev karbonského pohoří s uhelnými slojemi petřkovického slojového pásma a podél zaniklých ústí štol. Tato místa však leží na soukromých pozemcích a nejsou tak veřejně přístupná. Severní větev začíná u téže zastávky MHD jako větev jižní naproti vyznačenému ústí zaniklé dědičné štoly Kleinpeter.
Druhá etapa stezky prochází areálem hornického muzea a zahrnuje prohlídku zpřístupněných štol František a Albert a dále pak míjí ústí zaniklých štol Terezie, Štolní, Poustevník, Nový, Vilemina, Neočekávaný a Juliána, tedy úsek nejstarších dobývaných slojí v prvopočátku těžby pod Landekem. Stezka končí východním oplocením areálu.
Třetí, nejvýznamnější etapa, prochází po staré hornické cestě podél jihovýchodního svahu Landeku a představuje ono unikátní defilé karbonských hornin petřkovického a spodního hrušovského slojového pásma s tektonickými poruchami a zlomy. Začíná u východního oplocení areálu muzea, tedy tam kde končí druhá etapa. Dochované výchozy uhelných slojí na této stezce jsou dnes ojedinělé v celé Evropě. Tato oblast byla jako první na Landeku vyhlášená chráněným přírodním výtvorem již v roce 1966.
Přírodovědná naučná stezka
Původní naučná stezka přírodovědná a historická byly v roce 1990 spojeny do jediné naučné stezky a v roce 1994 byla obnovena a doplněna Ústavem ochrany přírody Ostrava. Stezka prochází po hřebenu Landeku se zastaveními u míst významných historicky, přírodovědně nebo krajinotvorně. Na těchto místech jsou umístěny informační tabule.
Více informací na stránkách Landekpark