Mezinárodní Prajzskou řezbářskou show, která se na Hlučínském jezeře konala po tři dny od čtvrtku 14. do soboty 16. července, zakončil místo závěrečného vyhodnocení déšť. Přesto se povedla, a proto se organizátoři hned na místě rozhodli, že na první ročník budou v dalších letech navazovat další.
„Rádi bychom příští rok spojili řezbářskou show s další už tradiční oblíbenou akcí, Gulášfestem, který se letos uskuteční až v srpnu. Obě akce se k sobě hodí,“ prozradil ředitel pořádajícího Sportovně rekreačního areálu Hlučín Petr Breitkopf.
Řezbáři a sochaři z České republiky, Slovenska a Polska na břehu jezera po tři dny vytvářeli převážně motorovou pilou sochy na zadaná témata. Vznikla motýlová víla, nebezpečný medvěd, saxofonista a kytarista, vodní lyžař, anděl Velikonočních ostrovů, sovy, Shrek i čaroděj Krabat.
„Dvě sochy jsou určené pro naše partnerská města německý Nebelschütz a polský Namyslow. Pro slovenský Ružomberok chceme nechat vyřezat sochu v příštím roce,“ řekla místostarostka Blaka Kotrlová.
Do Polska pojede saxofonista slovenského řezbáře Martina Kalmana, protože Namyslow má hudební školu zaměřenou na hru na saxofon. Německý čaroděj Krabat dalšího slovenského tvůrce Miroslava Trnovského odcestuje do Nebelschütze.
Některé sochy se hned na místě prodaly, včetně vodníka polského řezbáře Władka Ligockeho. Organizátorům se tak vrátila část nákladů vynaložených na uspořádání akce. Další sochy ozdobí veřejný prostor v Hlučíně, převážně břehy Hlučínského jezera.
„Třeba vodního lyžaře Čestmíra Slívy bychom chtěli dát někam poblíž rampy pro vodní lyžování. Kytarista Igora Kučery taky na štěrkovnu patří, protože se tu odehrává tolik hudebních akcí,“ doplnil Petr Breitkopf.
Původně plánovaná divácká anketa, která měla rozhodnout o nejlepší soše, se ale nekonala. Zatímco ve čtvrtek i v pátek práci řezbářů sledovaly desítky diváků a ještě v sobotu dopoledne byla návštěvnost na štěrkovně veliká, odpolední finále už viděla jen hrstka statečných, všechny ostatní vyhnal vydatný déšť.
„Prostě jsme se rozhodli, že za takové situace nejlepší sochu vyhlašovat nebudeme, přestože těch několik lidí, kteří setrvali i přes vydatný, se shodlo, že se jim nejvíce líbí motýlová víla Adama Bakoše. Jenže třeba u dětí předtím jednoznačně bodoval Shrek Michala Trnovského,“ uvedl Petr Breitkopf.
„Měl jsem výhodu, že jsem dostal buk, z toho se dobře řeže,“ konstatoval autor motýlové víly Adam Bakoš. Že to se smrkovým dřevem zrovna nebyla výhra, potvrdil Martin Kalman, bývalý operní pěvec, která sběhl z jeviště k motorové pile. „Do měkkého, navíc suchého dřeva se špatně řeže, i když jsme předvedli, že i to umíme,“ prohlásil. Velmi rád by napřesrok přijel znova, protože organizace akce byla podle něj perfektní. Jen bych uvítal, kdybych mohl pracovat s dubem, javorem, ořechem nebo kaštanem. „Pokud máme soutěžit, bylo by fajn, kdybychom měli více méně obdobný materiál, ať jsou podmínky vyrovnané,“ dodal Martin Kalman. Znova by se rád zúčastnil i hlučínský sochař Petr Gerych. „Byla to pro mě něco úplně nového, protože většinou se účastním delších, umělecky zaměřených sympozií. Tady se sešla výborná parta, ostřílení, velmi zruční řezbáři i akademicky vzdělaní sochaři, každý měl jiný přístup. Takže to vnímám jako obrovskou zkušenost,“ prohlásil Petr Gerich.
Zatímco ostatní řezbáři už měli hlavní sochu hotovou a dodělávali drobnější řezby pro některé zájemce, Igor Kučera stále piloval svého kytaristu. „Jsem z nedaleké Vřesiny, takže se tu za mnou stavilo hodně kamarádů, jsem tím pádem ve skluzu. Navíc na rozdíl od kolegů, kteří jsou zdaleka, nemám důvod spěchat, mohu svého kytaristu dopilovat i později. Protože jsem zdejší, hodně mi záleží na tom, abych se na Hlučínském jezeře předvedl dobrou prací,“ prozradil Igor Kučera.
Ivana Gračková
tisková mluvčí města Hlučín
736 281 733