Kalendář akcí
Hlučín se připravuje na neobvyklou událost. V neděli 26. dubna se bude na místním ruském vojenském hřbitově ukládat do hrobu část ostatků pilota Rudé armády Vasilije Staška, který padl 27. dubna při osvobozování Ostravska. Stihačka tehdy třiadvacetiletého poručíka letectva původem z Ukrajiny byla sestřelena nad Klimkovicemi. Hrob v Hlučíně, kde byla uložena velká část jeho ostatků, byl do dneška označen nápisem bezejmenný.
Vojenský pohřeb ostatků vojáka Rudé armády Vasilije Alexejeviče Staška, který ve svých 23 letech padl 27. dubna 1945 při osvobozování Ostravska, se bude konat v neděli 26. dubna v 11 hodin na ruském vojenském hřbitově v Hlučíně za vojenských poct. Ostatky, jež se našly v Klimkovicích během po troskách letadla, které se tam za války zřítilo, se budou ukládat do hrobu, který byl jako poslední na hlučínském hřbitově označen nápisem bezijměnyj v azbuce. O koho se jedná, se podařilo zjistit až nyní, po sedmdesáti letech.
Pohřební průvod vyjde z nedalekého parkoviště zhruba v 10.45 v doprovodu kapely. Jeho součástí bude čestná vojenská jednotka v historických uniformách, kterou postaví Československá obec legionářská. Pohřbu se zúčastní také příbuzní Vasilije Staška, kteří přijedou z Ukrajiny, i honorární konzul Ruské federace v Ostravě Aleš Zedník a atašé Generálního konzulátu Ruské federace Sergej Mitjajev. Přijedou také představitelé města Klimkovic, kde mladý letec zahnul v troskách svého letounu. Právě ti se zasloužili o nalezení jeho identity.
Podle starosty Hlučína Pavle Paschka je symbolické, že ukrajinský letec, který padl ve službách sovětské Rudé armády, je pohřben právě v Hlučíně. „Současné napětí mezi Ruskem a Ukrajinou je v mnohém podobné situaci na Hlučínsku za druhé světové války. I tady stál mnohdy bratr proti bratrovi, protože Hlučínští bojovali jak v řadách Rudé armády, tak na německé straně. Válka je vždycky strašná, ale když proti sobě stojí sousedé, kteří do té doby spolu třeba chodili na pivo, je to o to strašnější,“ říká Pavel Paschek.
Neobvyklý příběh ukrajinského vojáka začali v Klimkovicích rozplétat v loňském roce. Ve městě na samém konci války, 27. dubna 1945, jen tři dny před osvobozením nedaleké Ostravy, spadla stihačka Rudé armády. Zarazila se hluboko do země, pilot byl na místě mrtvý. Jeho identifikační známka i zbraň se ztratily někdy během vyprošťování těla a jeho pohřbívání kousek od místa tragédie. Když se později tělo exhumovalo a přemístilo na hlučínský vojenský hřbitov, nikdo už nepátral po tom, kdo byl neznámý voják. Až teď. Na náměstí v Klimkovicích totiž stojí památník vojákům Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování města. Je na něm vyvedeno třiadvacet jmen, na čtyřiadvacátém místě je napsáno pouze - neznámý poručík letectva. Klimkovickým taková záhada nedala spát a místní místostarosta Jakub Unucka spolu s ruským konzulem v Ostravě Alešem Zedníkem začali pátrat po totožnosti pilota. Střípky poskládali pamětníci, jméno se pak našlo i v databázi ruských padlých a nezvěstných vojáků, kde se po zadání klíčových slov „poručíci s příjmením na S, padlí či nezvěstní 27. dubna 1945 objevilo třináct stran jmen. „Tolik kluků v jedné hodnosti od jednoho písmene, zabitých týden před koncem války v jeden jediný den!“ komentuje vysoké číslo konzul Zedník. Mezi jmény našel i letce Vasilije Staška z malé ukrajinské obce Terny v Sumské oblasti ležící několik desítek kilometrů na východ od Kyjeva, který se 27. dubna 1945 nevrátil ze vzdušného boje nad Ostravskem. V roce 1945 mu bylo dvaadvacet let.
Definitivní důkaz pak objevili amatérští pátrači, kteří se ve spolupráci s městem Klimkovice a s pracovníky muzea v Suchdole nad Odrou pustili do hledání letadla, jež zůstalo zahrabané na místě dopadu. Podařilo se jim najít kousky rozpadlého duralu a překližkové konstrukce letadla, části palubní výzbroje i výstroje pilota. „Vytáhli jsme postupně torza dvou palubních kanonů, pouzdro na mapy, čepici, botu dokonce i s patní kostí, ale i další ostatky pilota včetně kusu lebeční kosti, stovky nábojů, a především hvězdicový motor AŠ-82 ze stíhačky Lavočkin La -7, se kterou letěl právě Vasilij Staško,“ shrnuje výsledek pátrání pracovník suchdolského leteckého muzea Petr Bartošík. Na jednom z vytažených válců bylo i číslo motoru Staškova letadla. Kosterní ostatky dostal k prozkoumání patolog ostravské nemocnice, aby potvrdil jejich původ. Tyto ostatky se budou nyní pohřbívat v Hlučíně do původního hrobu. Na ten přijede i neteř Vasilije Staška, kterou se podařilo kontaktovat.
„Odjel jsem do Terny, kde jsem se potkal s neteří Vasilije Staška Lydií Maximovou. Setkání to bylo velmi vřelé. Paní Lýdie je nesmírně energická dáma. Ve svých 72 letech stále působí jako aktivní advokátka,“ líčí místostarosta Klimkovic Jakub Unucka. „Už si podrobně nastudovala historii i současnost Klimkovic, Hlučína a celé České republiky, aby věděla, kde její strýček padl. Měla pořád jeho fotku, kterou rodina schovávala. Byl to takový ušatý kluk. Když jsem ho viděl na snímku, nevnímal jsem v něm vojáka, ale spíše dítě,“ zmiňuje Jakub Unucka.
„Pohřbu, který pomáhá organizovat i naše město, se samozřejmě také zúčastním. Je to skoro neuvěřitelný příběh, který nám připomíná, že padlí vojáci nejsou jen nějaká čísla statistik, ale také smutné lidské příběhy,“ zmiňuje ještě starosta Hlučína Pavel Paschek.
V Hlučíně je pohřbeno 3360 vojáků Rudé armády. Přímo v boji o Hlučín přišlo o život 43 vojáků, které známe jménem. Vzhledem k tomu, že známe každého čtvrtého, lze přepokládat, že celkem padlo kolem 160 vojáků. V boji o Hať vyhasl život dvou stovek ruských vojáků, jejichž jména jsou známa, u Koutů jich bylo 457. Násobky krát 4 znamenají přibližný počet padlých, nezvěstných či zemřelých na prodělaná zranění.
Ivana Gračková
tisková mluvčí města Hlučín
736 281 733
