Kalendář akcí
Sdružení obcí Hlučínska (SOH) jako dobrovolný svazek obcí bylo dle nové právní úpravy založeno v roce 2003 a v současné době sdružuje 27 obcí (Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov, Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Hať, Hněvošice, Chlebičov, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Oldřišov, Píšť, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina, Závada) se kterými úzce spolupracují 4 městské části (Ostrava - Petřkovice, Ostrava - Hošťálkovice, Ostrava - Lhotka a Opava - Malé Hoštice) a obce Děhylov a Dobroslavice.
Od roku 2006 pořádá Sdružení obcí Hlučínska pro starosty obcí a měst regionu Hlučínska vzdělávací cesty do vyspělých evropských regionů, aby si přivezli nové a zajímavé zkušenosti pro rozvoj svých obcí.
Představitelů Sdružení obcí Hlučínska se vydali ve dnech 5. - 9. 11. 2017 na vzdělávací zájezd do Maďarska - do oblasti kolem měst Visegrád, Eger, Egerszalók a Nagykovácsi. Během vzdělávací cesty se sešli se starosty a představiteli tamějších obcí, kteří jim ochotně sdělili své zkušenosti z řízení samospráv.
Město Visegrad
Ve městě Visegrad se zástupci Hlučínska setkali se starostou města (András Félegykási) a s předsedou Turistického a marketingového svazu Visegradu a jeho okolí.
Visegrad patří se svými 1 800 obyvateli k jednomu z nejmenších měst v Maďarsku a je jedním z nejvýznamnějších měst z pohledu turismu. Celé město leží v Národním parku, jsou zde lokality spadající do území NATURA 2000. Téměř se zde nevyskytuje zemědělství, v omezené míře lesnictví a řemeslná výroba.
V roce 1991 zde vznikla novodobá Visegradská trojka na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu.
Aliance státu V3 (později V4) byla inspirována setkáním tří králů v maďarském městě Visegrád v roce 1335. Uherský král Karel I. Robert, český král Jan Lucemburský a polský král Kazimír III. Veliký se zde dohodli na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a na věčném přátelství. Tímto krokem inspirovali o 656 let později k založení další úspěšné středoevropské iniciativy.
Je nepsaným pravidlem, že každý Maďar by měl min. 1x za život navštívit Visegrad.
Hospodaření města
Visegrad není, co se týče financování, typickým městem Maďarska. Jeho příjmy pocházejí především z cestovního ruchu. V Maďarsku nezískávají obce finance od státu na počet obyvatel.
Rozpočet města je 500 - 600 mil. HUF, tedy cca 43 - 51 mil. Kč.
Z rozpočtu města jsou financovány např.:
1. provoz radnice (úřad), školka, škola, sociální věci, veřejná zeleň - ukládá povinně zákon.
2. kulturně společenské akce, marketing, koncerty, provoz turistického regionálního managementu - neukládá zákon povinně.
Je v zájmu samosprávy, aby město bylo pro turisty atraktivní, protože příjmy města pocházejí z jedné poloviny z cestovního ruchu (pobytová taxa). Výši pobytové taxy určuje město, ale státem je limitovaná maximální výše, a to 500 HUF/osoba/noc. Ve Visegradu je stanovena pobytová taxa 480 HUF/osoba/noc (pro osoby 18 - 70 let).
Stát podporuje cestovní ruch tím, že ke každé pobytové taxe přidá obci stejný příspěvek, takže pobytová taxa pak ve výsledku po obec činí 960 HUF/noc.
Více než 80 % obyvatel Visegradu pracuje a má příjmy z cestovního ruchu.
Dalším příjmem je pak také např. daň z nemovitosti.
Pozemky ve městě i v okolí vlastní soukromé osoby a především stát.
Cestovní ruch
Ve Visegradu mohou turisté využít 1 400 lůžek ve čtyřhvězdičkových hotelech. Stále dochází k rozvoji turismu - počet návštěvníky využitých noclehů během posledních let stoupl z 80 000 na 300 000 za rok!
Podpora a spolupráce s podnikateli
Z rozpočtu města nelze podporovat podnikání přímo, ale snaží se tvořit dobré podnikatelské prostředí, o které budou mít zájem investoři. Město dále realizuje různé projekty, prostřednictvím kterých získává státní podporu a díky tomu tvoří atraktivní a bohaté kulturní prostředí.
Vliv na rozvoj cestovního ruchu nemá ale jen samospráva, ale také provozovatelé hotelů, restaurací apod., kteří velkou mírou přispívají k tomu, aby město bylo turisty navštěvováno hojně během celého roku.
V oblasti cestovního ruchu musí spolupracovat také obce mezi sebou.
Pozitivní vliv na cestovní ruch mají také příspěvky zaměstnavatelů na dovolenou a cestování - každý zaměstnanec dostává podporu od zaměstnavatele na cestování. V poslední době hraje roli i faktor, že Maďarsko patří k tzv. „bezpečným destinacím“.
Podnikatelé mají možnost získat státní a evropské dotace - podle vypsaných grantů.
Nevýhodou pro Visegrad je poloha blízko Budapešti. Město tak nedosáhne na dotace v takové míře jako ostatní obce ve vzdálenějších lokalitách.
Podpora spolků
Ve městě existuje přes 10 spolků, které tvoří důležitou část veřejného života - město je podporuje v rámci projektů. Nepodporuje se jejich provoz, ale obdrží finance na konkrétní projekty a akce.
Ve Visegradu existuje také spolek seniorů, který se aktivně zapojuje, pořádá zájezdy. Město je rovněž podporuje - pořádají se např. Vánoce pro seniory, setkání jubilantů apod.
Existuje zde dále sportovní klub, který je tvořen několika sekcemi jako např. fotbal, cyklistika, šachy, kanoistika atd.
Díky německé historii zde působí i německý spolek, který má svoji samosprávu.
Samospráva
Samosprávy Visegradu má pod sebou 5 institucí s celkem 48 zaměstnanci (včetně dělníků):
- radnice (12 úředníků)
- školka + kuchyň
- kulturní dům a kino
- technické služby.
Nezaměstnanost
Ve Visegradu téměř neexistuje nezaměstnanost. V Maďarsku funguje tzv. podpora v nezaměstnanosti a systém veřejných prací, ale pravidla jsou velmi přísná. Město Visegrad veřejné práce nevyužívá. Průměrná mzda v Maďarsku činí 25 - 26 000 Kč měsíčně.
Město Eger
Ve městě Eger se zástupci Hlučínska setkali se starostou města (László Habis), s jednatelkou společnosti pro turistiku (Márta Majnár), s ředitelem obchodní a hospodářské komory župy (Sándor File), s vedoucí oddělení kultury a společenského života (dr. Zsuzsana Palotai) a s pracovnicí odboru ochrany životního prostředí (Mária Tóht Iványiné).
Město Eger je zároveň župní a okresní město (Hevešská župa) s 54 000 obyvateli. Počet obyvatel má klesající tendenci - obyvatelé odcházejí především do okolních obcí.
Samospráva
Město řídí osmnáctičlenné zastupitelstvo. 12 mandátů pochází z 12 volebních okrsků, 5 zástupců ze stranických nominací (sumarizace neúspěšných volebních hlasů) a starosta.
Starosta má 1 zástupce na hl. pracovní poměr a 2 čestné starosty.
Příjmy rozpočtu tvoří 70 - 70% daň z nemovitosti (z budov) - z toho 85% od podnikatelů a 15% od fyzických osob. Významným příjmem je pak pobytová taxa - 500 HUF/osoba/noc.
V současné době mají v rozpočtu peníze na investice na několik let - více než 50% rozpočtu je tedy určeno na investice.
Příjmy jsou tvořeny také příspěvky ze státního rozpočtu, a to na konkrétní programy - provoz školek a stravování, provoz jeslí apod.
Město má příjmy z pronájmu budov - obchodů (9 budov), správa městských bytů je ztrátová.
Město provozuje městskou firmu na správu zeleně, provozovatele plovárny a lázní, podporuje místní marketing a televizi, firmy zaměstnávající osoby ZTP, firmu starající se o dotace z EU. Na krajské úrovni existuje firma zabývající se vodohospodářstvím a jedním ze spoluvlastníků je i město Eger.
Využívání dotací
Město využívá hojně dotace z Evropské unie. V rámci projektů byl financován např. rozvoj jižní průmyslové zóny, budování a oprava silnic a infrastruktury. Významnou investicí bylo i vybudování slunečních kolektorů na dodávku elektrické energie pro celé město (na zelené louce)!
V současné době město buduje sociální budovu pro seniory a denní stacionář a ambulanci pro rodiny s dětmi. V plánu je rovněž rekonstrukce župní knihovny.
Maďarská vláda vyhlásila program tzv. „moderní města“, který se týká i Egeru. V rámci programu bude vybudována:
- rychlostní silnice - Eger se stane součástí evropské dálniční sítě;
- nová autobusová zastávka pro dálkové linky - důležité pro cesty do škol a zaměstnání;
- rekonstrukce hradu – částečně z Evropských financí a částečně z veřejných zdrojů;
- rekonstrukce katedrály;
- vybudování centra pro plavecký sport a vodní pólo - bude se rozšiřovat krytá plovárna, obnovovat venkovní bazén z roku 1925, budovat nový krytý bazén, jehož součástí bude i hotel s 80 pokoji a parkovací dům s 250 parkovacími místy.
- dále se bude rozvíjet jižní průmyslová zóna
Letos již v rámci dotačních programů čerpalo město 1 mld. HUF.
Doprava
Silnice mezi obcemi a městy jsou v majetku státu. Každá župa má výbor, který zodpovídá za jejich správu (vládní instituce). Samospráva si nastaví spoje veřejné hromadné dopravy a má povinnost doplácet ztrátu z veřejné dopravy - v roce 2017 činí částka 200 mil. HUF. Stát si bohužel určuje, jaké slevy a komu lze v dopravě poskytnout, tím se obce, města i kraje dostávají do ztrát.
Zaměstnanost, hospodářství, průmyslová výroba a podnikání
Obyvatelstvo v hojné míře působí ve státní správě. Dále zde vyučuje cca 1000 pedagogů (také nadační a církevní školy, střední i vysoká škola). Cca 700 obyvatel pracuje v nemocnicích, další pak na soudech, policii, v kulturních zařízeních apod.
Samospráva zaměstnává cca 1300 osob - z toho 200 na radnici. Ostatní působí v dětských domovech, školkách, domovech pro seniory, azylových domech, v divadle a v loutkovém divadle.
Ve městě působí strojírenské firmy - např. firma vyrábějící převodovky s 600 zaměstnanci (do budoucna mají v plánu zdvojnásobit počet zaměstnanců). Dále zde např. působí firma na výrobu pneumatik a firma na výrobu lékařských implantátů a přístrojů.
Město se snaží budovat plochy a infrastrukturu pro budoucí investory. Příprava je časově náročná a investoři hledají místa, která již jsou připravená.
Velký význam má také vinařství.
V Maďarsku jsou podnikatelé podporování přímo především v souvislosti s evropskými dotacemi. Město Eger podporuje podnikání nepřímo - např. přípravou infrastruktury a průmyslových zón. Dále poskytuje úlevu na dani z nemovitosti (daň z budov).
Cestovní ruch
Společnost pro turistiku je neziskovou organizací s osmi vlastníky (tzv. neziskové s.r.o.). Jedním z vlastníků je samospráva.
Eger je jedním z nejnavštěvovanějších měst v Maďarsku (TOP 10 v poměru cena/služby). Samotné město se pyšní roční návštěvností 600 000 osoba/noc. Společně s okolními obcemi činí roční návštěvnost okolo 1 mil. osob/noc. Počet návštěvníků se stále zvyšuje. Také počet turistů z ČR se v posledních letech zpětinásobil.
V Egeru působí 238 restaurací, 24 hotelů, 23 penzionů, 390 soukromých ubytovacích zařízení. Celkem je zde pro návštěvníky připraveno 13 500 lůžek.
Hrad v Egeru je Národní kulturní památkou. Součástí bývají také různé výstavy.
Město se pyšní barokním centrem a je rovněž studentským a biskupským městem. Město bojuje o to, stát se v roce 2023 Evropským kulturním městem.
Významný je lázeňský turismus - v Egeru nalezneme léčebnou, regenerační i zážitkovou vodu a hotely s léčebnými procedurami.
Cestovní ruch je dále postaven na vínu - známá je tzv. Egerská býčí krev. Egerská vína získávají dobré výsledky na vinařské olympiádě v Bordó.
Městem vede 10 km dlouhá cyklotrasa, která se napojuje na 60 km dlouhou cyklostezku.
Kultura
Ve městě působí 5 institucí, které spadají pod město a jsou podporovány mimo jiné z rozpočtu města:
- Egerský hrad - součástí je i muzeum, které je nejnavštěvovanějším muzeem v zemi;
- městská knihovna - nabízí také službu dovozu knih do jednotlivých obcí;
- kulturní dům;
- divadlo s kapacitou 400 míst;
- loutkové divadlo s kapacitou 100 míst.
Ve městě působí několik spolků, se kterými město uzavírá smlouvu o finanční podpoře. Spolky pak např. vystupují na některých slavnostech města. Ve městě je velmi bohatý společenský život.
Ve městě působí více než 1000 neziskových organizací - z toho cca 100 vytvořilo tzv. fórum, které se koná pravidelně na radnici. Neziskovým organizacím je z rozpočtu města vyčleněn určitý balíček financí a neziskové organizace mohou žádat o dotace - na provoz nebo na nějaké konkrétní akce. Neziskové organizace vytvořily tzv. „kulatý stůl“, kde delegují své členy a sami si projednají, jak si peníze mezi sebe rozdělí a na jaké účely.
V Maďarsku mohou na neziskové organizace přispívat také fyzické i právnické osoby. Každá fyzická osoba může 1% ze svých daní věnovat některé z neziskových organizací (právnická osoba 3 - 5 %). Existuje státem daný seznam neziskových organizací, kterým se může část daní darovat, ale je možné přispět i neziskové organizaci mimo tento seznam.
Významné kulturní akce v Egeru:
- hradní slavnosti - v souvislosti se slavnou bitvou v roce 1552
- Advent v Egeru
- slavnosti 20. srpna - v tento den se v Maďarsku připomíná nejdůležitější světec, a to Sv. Štěpán, který je považován za zakladatele Uherského státu.
Životní prostředí
V Maďarsku existuje zákonem nastavená ochrana životního prostředí, ke které si samospráva může sama nastavit vlastní pravidla.
Sběr odpadů
- 1x za 5 let si samospráva vytvoří koncept a harmonogram pro sběr odpadů, který pak zajišťuje 1 vybraná firma. Sběr odpadů z domácností - třídí se na plasty, papír, bioodpad;
- 1x za 2 týdny se provádí odvoz tříděného odpadu - podmínkou je mít uzavřenou smlouvu na odvoz domácího odpadu;
- odvoz domácího odpadu - zpoplatněno, pro všechny obyvatele povinné, 10 - 15 000 HUF/osoba/rok (850 - 1 275 Kč/osoba/rok).
V Egeru existuje centrální sběrný dvůr na stavení suť, kde je sběr zpoplatněn. Existují zde firmy, které suť využívají při stavbě silnic, cyklostezek apod.
Technické služby zajišťuj chod dvoru pro domácí odpad.
Odpad z podnikatelské činnosti
V Maďarsku existuje centrální zákon a už při stavebních povoleních a registraci firmy je součástí povolovacího řízení i řešení nakládání s odpadem.
Ve městě funguje i tzv. překladiště odpadu a provozovna pro třídění pevného odpadu, která je společná pro 81 obcí.
Od roku 2017 funguje ve městě kompostárna, kam se odevzdává zelený odpad. Domácnosti mají své kompostéry.
Odvod splaškové vody
Ve městě funguje čistička odpadních vod na technologii biologického čištění.
Kanalizační síť pokrývá 97% území Egeru - oddělena na dešťovou a splaškovou vodu.
Vytápění
Většina domácností v Egeru vytápí plynem. V severní části využívají tzv. dálkové topení. Sociálně slabší topí smíšeným odpadem - dřevo, uhlí.
Město má několik projektů zaměřených na obnovitelné zdroje. Samospráva se snaží své budovy zrekonstruovat a vybudovat energeticky úsporné budovy (okna, dveře, izolace…).
V Egeru se staví park solární energie s 10 000 solárními panely (budou umístěny na pozemku). Park dokáže pokrýt 25 budov ve správě samosprávy.
Soukromá osoba může zažádat o dotace a umístit kolektory na střechy.
Hospodářství v kraji (župě)
Na území celé župy působí obchodní a hospodářská komora. V Maďarsku existují 2 typy komor - agrární a hospodářské. Podnikatelské subjekty mají povinnost registrace vůči komoře. V župě působí cca 57 000 podniků, z toho cca 25 000 jsou členy obchodní a hospodářské komory. Dále v komoře působí cca 1 000 dobrovolníků.
Velikost župy je cca 3,9% plochy celého Maďarska a realizuje se zde cca 4,5% průmyslové výroby z celého Maďarska. Žije zde cca 3% obyvatel z celého Maďarska. Kraj protíná dálnice. Co se týká výše podílu průmyslové výroby na 1 osobu v Maďarsku, město Eger je na 5. místě v zemi.
Co se týká podnikatelských odvětví, 50% tvoří strojírenský průmysl, 24% obchod, služby a doprava, 15% energetika a asi jen 3% zemědělství.
V současné době je na trhu nedostatek pracovní síly. V župě je na 300 000 obyvatel pouze 12 000 nezaměstnaných osob.
Města a podniky spolupracují s komorou. Realizuje se projekt tzv. „Pakt pracovní síly“ - tvoří jej samospráva s dalšími subjekty a společně hledají rezervy na pracovním trhu (realizace různých platforem, kam pozvou zástupce samospráv a podnikatelských subjektů, koordinuje se, jaké pracovní síly podniky potřebují, co potřebují ze strany města apod. Nedostatek pracovníků je v hojné míře kompenzován pracovníky z Ukrajiny.
Co se týká spolupráce obchodní a hospodářské komory se školami, funguje zde tzv. německý duální systém, kde jsou studenti na základě smluv vysíláni do firem na praxi (komora je správcem těchto smluv).
Obec Egerszalók
V obci Egerszalók se zástupci Hlučínska setkali se starostou města, notářkou, zastupiteli samosprávy, členy předsednictva Managementu turistické destinace termálního údolí Egerszalók - Demjén - Egerszólát a s vedoucí Integrovaných služeb veřejného sektoru.
Egerszalók je malou obcí s 2000 obyvateli. V obci se nacházejí léčebné prameny. V ubytovacích zařízeních je k dispozici 2 500 lůžek, z toho 800 lůžek ve čtyřhvězdičkových hotelech. V roce 2016 byla návštěvnost 245 000 lůžek.
V obci funguje školka a budují se jesle.
Je zde zákaz provozu automatů. V obci se téměř nevyskytuje kriminalita. Působí zde 1 pracovník policie. Téměř v každé obci v Maďarsku působí místní domobrana.
Rozpočet
400 mil. HUF. Více než polovinu příjmů obecního rozpočtu tvoří pobytová taxa (400 HUF osoba/noc) a 400 HUF přispěje stát (dříve přispíval stát 1,5 násobek taxy).
Čerpání dotací
V obci se realizuje mnoho rozvojových projektů. Mají stanovené dlouhodobé a střednědobé cíle a podle nich čerpají dotace jak z EU, tak ze státu. Dotace na rozvojové projekty obdrží obce většinou před realizací. U některých projektů je částečná finanční spoluúčast žadatele, u některých činí dotace 100%.
Obec má dále v plánu obnovit centrum obce.
Vzhledem k tomu, že obec leží ve vinařské oblasti, řada vinařů žádá o dotace. Zemědělci mohou žádat také o dotaci na půdu. V Maďarsku jsou státní a evropské dotace.
Roční dotace na půdu činí 70 000 HUF/1 ha - dotace na to, že půda zůstane zemědělská. Pak mohou zemědělci zažádat o další dotace - např. na pěstování, ale to už z evropských programů.
Zaměstnanost
V obci je nízká nezaměstnanost. Většina občanů pracuje na plné pracovní úvazky, vinaři např. poskytují sezónní práce. V obci naleznou občané uplatnění pouze v zemědělství, vinařství a turismu. Řada z nich dojíždí za prací do Egeru.
Veřejně prospěšné práce - pokud je někdo nezaměstnaný, musí odpracovat min. 30 pracovních dní/rok, aby neztratil nárok na sociální dávky. V Maďarsku zatím není omezena doba, po kterou lze vykonávat veřejně prospěšné práce.
Obec se snaží o zapojení dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního poměru - rekvalifikace, vyjednávání s firmami apod. Firmy mohou žádat úřady práce o dotaci na pracovní místo. Mohou získat refundaci mezd pracovníka až za 8 měsíců (poté jej musí ještě 4 měsíce zaměstnávat).
Spolky a neziskové organizace
V obci působí 14 neziskových organizací a civilních spolků. Na 1 rok dopředu předloží svůj plán činnosti a samospráva pak určí, zda a kolik financí jim přidělí - přispívá se na provoz i na nějaké konkrétní aktivity.
Nejvyšší dotace získává spolek Údolí termálních pramenů - 20 mil. HUF. Financují chod turistické kanceláře, tiskoviny, akce i platy.
Sociální politika a zdravotnictví
V obci působí obvodní a dětský lékař, zubní lékař, poradna pro těhotné.
Obec poskytuje podporu seniorům - např. formou příspěvku na léky, na nákup zdravotních pomůcek. Pro sociálně slabé existuje např. také příspěvek ve formě nákupu dřeva.
Podpora pro mladé rodiny
Maďarská vláda podporuje obecně prorodinnou politiku. Obec se snaží zatraktivnit a přilákat zpět do obce mladé lidi, aby se zde usadili. Samospráva tak odhlasovala podporu pro mladé rodiny podporu, pokud se v obci usadí. Každý, kdo si v obci vystaví dům, obdrží podporu ve výši 500 000 HUF. V rozpočtu je na tyto příspěvky vyčleněno 5 mil. HUF. Za 10 let zde vzniklo 12 nových ulic.
Ceny domů: cca 250 000 HUF za 1 m2 nového domu.
Obec Nagykovácsi
V obci Nagykovácsi se zástupci Hlučínska setkali se starostkou města (Katalin Mohos Kiszelné), notářem, matrikářkou a s hlavním obecním architektem.
Nagykovácsi je partnerskou obcí obce Bolatice.
Investice v obci
V posledních letech se v obci zrealizovala řada investičních akcí - bylo např. vybudováno hlavní náměstí - obec vyhlásila soutěž pro studenty architektury na vypracování návrhů na rekonstrukci hl. náměstí v Nagykovácsi. Celá rekonstrukce si vyžádala 185 mil. HUF, z toho 90 mil. HUF z EU.
V roce 2006 byla zrekonstruována nová knihovna 83 mil HUF z vlastních zdrojů.
V roce 2010 byla obnovena původní kaple - projekt za 5 mil. HUF a za finanční podpory obyvatel.
V roce 2013 se zrealizovala z evropských dotací rekonstrukce obecní budovy - projekt za 120 mil. HUF.
Obec z kapacitních důvodů musela rozšířit a zrekonstruovat některé veřejné budovy.
V roce 2010 musela být z kapacitních důvodů vybudována nová školka - investice za 409 mil. HUF z evropských dotací.
V roce 2014 byly vystaveny první jesle v obci, a to za 208 mil. HUF (z toho cca 170 mil. HUF z evropských dotací).
Obec dále zrekonstruovala a rozšířila starou školu - investice 163 mil. HUF.
Dále proběhla rekonstrukce smuteční síně.
Samospráva má možnost regulace v oblasti výstavby nových budov a rodinných domů v obci tak, aby zapadaly do celkového rázu města a okolní krajiny.
Stavební úřad působí na okresní úrovni a je nezávislou institucí.
Od roku 2016 se zjednodušilo stavební povolení - na rodinné domy do 300 m2 zastavěné plochy není potřeba stavební povolení. Musí být ale vypracován podrobnější projekt včetně digitalizace - umístění na digitální portál.
Spolkový život a sport
V obci působí cca 20 neziskových organizací a civilních spolků.
V obci dále působí 3 aktivní sportovní kluby - z toho 2 dětské (fotbal a házená) a 1 pro dospělé.
Hojně je rozšířena cykloturistika, běh a lidový tanec.
V obci je dále fotbalové hřiště, připravuje se malé fotbalové hřiště s umělým trávníkem. Obec dále vybudovala kondiční park.
Hospodaření
V obci se od roku 1989 zvýšil počet obyvatel z 3 000 na 8 000. V současné době zde žije převážně bohatší skupina obyvatel.
V obci není ani průmyslová výroba, ani turismus. Samospráva tedy nemá příjmy z turismu ani z daní od firem. Koncepce obce je taková, že zde nechtějí žádné průmyslové podniky.
Příjmy z rozpočtu pocházejí z místních daní (47%), státních dotací a z dotací na projekty. Obyvatelé platí daň z nemovitosti, daň z parcely a daň za motorové vozidlo.
Výdaje jsou tvořeny 44% provozními náklady, 45% provoz institucí (jesle, školka) a pouze 11% tvoří investice.
Zástupci Sdružení obcí Hlučínska navštívili různorodé obce, a to hlavně co se týká oblasti příjmů rozpočtu a celkového charakteru.
Hlavní příjmy řady obcí pocházejí z cestovníhu ruchu (pobytová taxa). Výhodou pro některé obce je pak podpora cestovního ruchu ze strany státu, který obcím poskytuje finance ve výši násobku pobytové taxy.
Také se liší charakter a celkové vize jednotlivých obcí - některé obce budují na svých katastrech průmyslové zóny, snaží se přilákat investory, jiné obci naopak průmyslové zóny na svých územích nechtějí.
V obcích funguje mnoho spolků a neziskových organizací, které mají podporu obcí, ale jejich provoz je hrazen především z příspěvků občanů a firem. Obce většinou přispívají spolkům na konkrétní akce.
Samospráva funguje obdobně jako u nás. Příkladem pro naše obce a města je zapojování soukromých subjektů do podpory turismu, koncepční řešení architektury v obcích a městech, podpora velkých tradičních kulturních akcí lákajících do obcí turisty, péče o půdu (menší lány, rozmanitý osev) a podpora jeslí a zařízení pro seniory.
