Záhada kamenné bábovky rozluątěna

Zajímavou technickou rekonstrukci původní funkce "kamenné bábovky" v Hlučíně sestavil pan Jiří Sonnek. Jedná se o někdejší hraniční kámen, který je dnes umístěn na křiľovatce ulic Ostravská a Pode zdí, a který je znám nejen místním lidem právě svým typickým tvarem.

Na dnešním místě stojí kámen přibliľně od roku 1955. Byl zde umístěn jako zábrana výjezdu aut na Ostravskou ulici, kde zejména nákladní auta zásobující zeleninu (dnes Fortuna), ohroľovaly v nepřehledném místě auta jedoucí po hlavní cestě od Ostravy. Předtím stál kámen, dle některých pamětníků, několik let v rohu křiľovatky ulice Hrnčířské s ulicí Bochenkovou. Překáľel tak vybudování ulice Bochenkové, kterou tvořil tehdy pouze chodník pro pěší. Nejstarší pamětník, dnes 75 letý Eduard P upřesnil místo, kde stával kámen, kdyľ mu bylo 12 let. Bydlel v domě vzdáleném 40 m od kamene. Znal ho tak dobře, ľe mu ještě dnes říká náš kámen. Promítnutí určeného místa do mapy města ukázalo, ľe kámen stával v uličce, asi 7 m před městskou hradbou. Na kamenu bábovka je vyryt letopočet 1858, ale zřejmě bude mnohem starší, rukopis a provedení by kamenický mistr, tvůrce kamene, provedl lépe a nejspíš na boční, lépe viditelné straně. Materiál kamene je sopečná vyvřelina, jaká se těľila například v Mezině u Bruntálu. Podrobným prozkoumáním kamene, hlavně dnes ukryté spodní části s prohlubní uprostřed a kruhovým obroušením jsem pochopil, ľe se kamenem otáčelo ve svislé ose. Kámen musel stát na plochém kameni s podobnou prohlubní. Kdyľ do prohlubní vloľíme kamennou kouli tak, aby mezi kameny byla nepatrná mezera, vznikne axiální loľisko, nebo lépe viklan. Nepatrným vychýlením kamene se váha těľkého kamene přenese na kamennou kouli a dá se jím lehce pohybovat. Po uvolnění drľí kámen třením nastavenou polohu. Z prozkoumání horního otvoru uprostřed bábovky, bočního otvoru a malého zahloubení 60 cm pod ním, vyplynulo, ľe kámen slouľil jako otočná závora. Technický výkres a vyrobený funkční model závory, potvrdil odůvodnění všech otvorů, včetně velikosti a umístění. Malý otvor ve spodní části prokazuje, ľe příčná vzpěra dřevěné závory byla ľelezná. Zakotvení ľelezné vzpěry v kameni se ještě dnes provádí stejně. Do konického otvoru, rozšířeného dovnitř kamene, se vsadí na konci rozšířený ľelezný profil a zatemuje se olovem. Otvor shora bábovky je nezbytný pro zafixování dřevěné závory před vysunutím a tedy stabilní výšky a pevnosti závory. To bylo provedeno dřevěným čepem, zasunutým do otvoru vodorovné závory. Větší průměr otvoru ve vrchní části umoľňuje zasunutí sloupku (s tímto čepem) pro upevnění cedulky s nějakým nařízením, vyhláškou, vlajkou, případně erbem nebo znakem města pro zvýšení majestátu. Dovedu si představit, ľe otočná závora slouľila jako zábrana volného vstupu do města, a» uľ kvůli mýta nebo kontroly osob. Jelikoľ taková závora má smysl jedině v ohrazeném prostoru, můľeme její vznik časově zařadit do doby opevnění města, které v roce 1534 dokončil Bernard ze Zvole. Vzhledem k tomu, ľe opevněné město mělo 2 brány, Ostravskou a Opavskou, dá se předpokládat, ľe kámen-závora stával před jednou z nich a má pravděpodobně ještě dvojníka, který stával před druhou bránou. Rozbořením bran, v roce 1822 Opavské a v roce1829 Ostravské, ztratily tyto závory opodstatnění a kameny musely být odstraněny, aby nepřekáľely. Od té doby se kámen pravděpodobně pouľíval ke stejnému účelu jako dnes, k zabránění vjezdu.

Fotogalerie

Sdílejte na facebooku