Klasicistní zámek je ve středu obce sestávající ze dvou objektů. Jádro zámku je ze 16. století a v 17. stol. k němu byla přistavěna dvoupatrová barokní budova. Z původní tvrze se zachoval kamenný portál z r. 1498 se znakem pánů z Drahotuš. Součástí budov je zámecká kaple, která slouží jako lapidárium. Součástí zámku je také anglický park o rozloze 1,7 ha. K poslední velké přestavbě zámku došlo v roce 1924. Vedle cechovních insignií jsou zde vystaveny originály barokních soch Immaculaty a Jana Nepomuckého. V parku je umístěn Památník Cypriána Lelka - buditele sleského národa. Dnes je zámek sídlem městského úřadu.
Historie
Park kolem zámku v Dolním Benešově má dlouhou historii. Součástí všech šlechtických sídel, která v minulosti v Dolním Benešově vznikla, byla uměle přetvořená krajina.
Na místě dnešního zámku, na mírné vyvýšenině v nivě řeky Opavy, stávala kdysi tvrz. Její existence je doložena už k roku 1411, ale pravděpodobně zde stála ještě dřív. Tvrz byla chráněna rybníky napájenými z řeky Opavy.
Pravděpodobně koncem 16. století, v době, kdy panství vlastnil rod Mošovských, byl objekt přebudován na renesanční zámek. Nový zámek byl zděný a v porovnání s tvrzemi a zámečky v okolí velmi rozsáhlý. V polovině 17. století zřídila vrchnost nedaleko zámku oboru a dva chovné rybníčky.
V letech 1660 – 1670 byl zámek znovu přestavěn. Po této přestavbě se zámek stal komplexem budov, kolem nichž byl upraven park s mnoha dřevinami. O dalších přestavbách se nedochovaly písemné záznamy, ale do 19. století měl zámek velmi reprezentativní ráz. Soudíme tak podle dobových kreseb, které zachycují zámek s arkádovým nádvořím.
V 70. letech 19. století, tehdy byl zámek v majetku Rotschildů, došlo k rozsáhlé přestavbě, která dala zámku velkolepý vzhled. Zámek byl v té době obehnán kamennou zdí, která oddělovala od města zámecký park. Park byl koncipován jako anglický, s vysokými a cizokrajnými stromy a květinami. Park a celé okolí zámku byly udržovány v bezvadném stavu.
Poslední přestavba zámku proběhla ve 20. století, v letech 1921 – 1924. Při této přestavbě bylo objeveno mohutné podsklepení zámku. Pozdější výkopy pro vodovodní řád odkryly zdiva dřívějších staveb i zlomky nádob z 15. století. Archeologicky je tak doloženo časté přebudování zámeckého sídla.
Rotschildovy statky byly za 2. světové války zabrány jako židovský majetek. V zámku v Dolním Benešově byl zřízen internační tábor. Při přechodu fronty dostal zámek několik dělostřeleckých zásahů, ve východní části bylo granátem proraženo sklepení. Byla poškozena střecha a veškeré okenní sklo. Po odchodu německých vojenských jednotek zůstal zámek pustý. V následujících letech byl vyrabován a znehodnocen povětrnostními vlivy. Zámecký park pustnul. V letech 1948 – 1949 byl zámek částečně opraven a prostory pronajímány k bydlení. Později zámecké prostory sloužily knihovně, školní družině, mateřské škole.
V 60. letech došlo k rozsáhlému průzkumu zámeckých chodeb. Zámek v Dolním Benešově byl vždy opředen pověstmi o prostorném sklepení a spoustě tajných chodeb ústících mimo objekt zámku. Některé pověsti lokalizují východ ze zámeckého podzemního labyrintu až do Hrabyně. Prováděné sondáže však existenci rozsáhlých chodeb nepotvrdily. Koncem 80. let došlo ke generální opravě budovy zámku, sídlí v něm městský úřad a je zde obřadní síň. Péče byla věnována i zámeckému parku.
Dnes zámecký park svými 1,7 ha obklopuje budovu zámku ze všech světových stran. Park je obehnán kamennou zdí, vysoké stromy vytvářejí kolem zámku příjemnou klidovou zónu, široké cesty lemují lavičky. Zámecký park v Dolním Benešově patří k menším, ale velmi příjemným parkům. Navíc, díky tomu, že obklopuje zámek, v němž sídlí městský úřad, je přístupný široké veřejnosti.
Eva Tvrdá
Text citován z: Zrcadlo Hlučínska, č. 3, 2007, s. 7.